História

"Chmelovina naše ta božskou má sílu, všechny nás rozehřívá k radostnému dílu"

Tento nápis stojí v průčelí jednoho z nejstarších pivovarů ve světě. Jen málokterý pivovar ve střední Evropě se může pochlubit takovou tradicí jako třeboňský pivovar, který byl založen roku 1379. Historicky nejstarší zařízení na výrobu piva zde vlastnila již v roce 1367 augustiniánská řeholní kanonie. V archivních záznamech se toho roku připomíná pánev na hradě, na níž vařila vrchnost pivo pro vlastní potřebu a pronajímala ji za poplatek i měšťanům. Tehdejší zařízení pivovaru bylo velmi skromné a primitivní. V roce 1482 dává Vok z Rožmberka pivovar rozšířit a staví nové sklepy vedle zámku. Stoupající spotřebě piva však výroba nepostačuje a proto jsou v roce 1522 provedeny větší přestavby zámeckého pivovaru. Další přestavba byla uskutečněna vlašskými staviteli r. 1560. Na sklonku 16. století se ocitá třeboňský pivovar mezi 19 rožmberskými pivovary s plánovanou výrobní kapacitou 100 várek ročně, tj. celkem asi 1896 hl.

Třeboňské pivo získávalo postupně na popularitě, starý hradní či zámecký pivovar kapacitně nevyhovoval a tak nový pivovar vznikal přestavbou a přístavbou dřívější rožmberské zbrojnice v místech mezi Svinenskou a Novohradskou branou, kde stojí dodnes. Se stavbou bylo započato v roce 1706 a pivovar byl dokončen italskými staviteli roku 1712. Svou dnešní podobu dostává pivovar až v druhé polovině 19. století, kdy byl zcela přestavěn a v roce 1886-1887 vystavuje na tehdejší dobu neobvyklé množství 50 000 hl piva. Roku 1888 obdržel třeboňský pivovar na výstavě v Bruselu diplom od belgického krále za kvalitní pivo. Před rokem 1914 dosahuje výroba přes 100 000 hl piva. Po 1. světové válce nastává pokles výroby na polovinu, neboť odpadl vývoz do Vídně. Jak šla

léta, sláva třeboňského piva přerůstala i do zahraničí. Již na začátku 20. století měl dnešní pivovar Regent své sklady nejen v Praze a Brně, ale i ve Vídni, Štýrském Hradci a Lvově. Železniční zásilky byly expedovány i do mnoha evropských zemí včetně částí Rakousko-Uherské monarchie. Mnohá další léta včetně 1. a 2. světové války však dřívějšímu rozvoji tak nepřála.

V době předmnichovské republiky výroba piva kolísá, nejvyšší výroba je zaznamenána v roce 1929, v období konjunktury a činí 65 000 hl. Potom následuje pokles a v době mnichovské zrady činí 43 000 hl. Ve válečných letech výroba pronikavě klesá a počátkem roku 1945 byla zastavena úplně. Výroba byla obnovena až na sklonku roku 1945, kdy se znovu začíná vařit pivo, tentokráte ještě slabé čtyřstupňové.

Až do konce války byl pivovar schwarzenberským vlastnictvím. Po přechodném období v osvobozené republice, kdy byl pod národní správou, přechází jako závod do Jihočeských pivovarů se sídlem v Českých Budějovicích. Samostatnou érou je krátké období od roku 1953 do června 1955, kdy byl utvořen n.p. Třeboňské pivovary se závody Třeboň, Tábor a Jindř. Hradec. Od 1. ledna 1989 byl pivovar součástí s.p. Pivovary České Budějovice a po privatizaci v roce 1992 je pivovar součástí a.s. Jihočeské pivovary. V roce

Obchodní název pivovaru Regent je inspirován historickou postavou rytíře Jakuba Krčína z Jelčan (1533-1604), který byl zpočátku rožmberským úředníkem a posléze regentem obrovského dominia pana Viléma z Rožmberka, nekorunovaného krále celého českého království. Krčín byl vynikajícím stavitelem monumentálních jihočeských rybníků i hospodářských budov a předním ekonomem českého feudálního velkostatku vůbec. Postava regenta Jakuba Krčína je opředena i řadou lidových pověstí. Podle jedné z nich přijíždívá o půlnoci na vozíku taženém dvěma kocoury úžinou mezi rybníky Rožmberkem a Kaňovem, které vybudoval pro pana Viléma, a hrozně běduje, neboť prý ani po smrti nemá pokoje. Za svého života údajně zacházel s poddanými velice tvrdě a jeden z nich ho před svou smrtí proklel. Jiná pověst vypráví, že část jeho umělého kanálu Zlaté stoky přes les Hradeček nad Třeboní s ním z těchže důvodů oral čert. Krčín byl zapřažen silnými řetězy do pluhu. Když potom, zmítaje se pod ranami čertova biče, jeden článek z řetězu ztratil, vyrostl z něho za čas v onom místě obrovský dub. Dodnes se tomu místu říká "U dračího dubu". Přes všechny pověsti však zůstává faktem, že rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan se stal svým působením inspirátorem názvu třeboňského pivovaru a jím vyráběného piva, které také kdysi rád pil.

Copyright © 2011 Svet českého piva.
Úvod  |  O nás  |  Naše pivá  |  Pivná kultúra  |  Média  |  Naše pivovary  |  Kontakty